Leden 2018

Jít za štěstím

18. ledna 2018 v 21:26 | Píšťalka

Moje dlouholetá kamarádka Míša se vrátila z pobytu v Kanadě a roadtripu po USA. Byl to její velký sen, který si uskutečnila spolu se svým přítelem. On ji navíc v New Yorku požádal o ruku. Říkáte si: happy end na druhou? Možná jste to ale také zažili - prý to zažívá mnoho cestovatelů. Vrátíte se z velké cesty a říkáte si: fajn, to bysme měli. A co bude dál? Pokud se vám nepodařilo na té velké cestě najít uvnitř sebe odpověď s velkým O, můžete snadno podlehnout deziluzi, která vás donutí vymyslet si nějakou další cestu.
Uvědomila jsem si, že i když zrovna necestuji, je důležité vědět, kam vlastně směřuji. Vědět, že v příštích letech chci něčeho konkrétního dosáhnout, pak chci vychovávat své děti atd. Cesta bez cíle (cílů!) je zmatená a i když někam vede, většinou nám nenabídne radost z přeběhnutí cílové čáry.
A tak ačkoliv nejsem ten typ, co se sbalí a vypraví se s batohem na zádech na cestu za zážitky, jdu svou cestu za štěstím, což zanechává pocit klidu v duši, kterého si neskutečně vážím.