Průběžně, anebo na poslední chvíli?

5. listopadu 2017 v 8:56 | Píšťalka

Nevím, jak to máte vy. Já si vytyčím nějaký úkol, třeba odborný článek, o kterém vím, že mi spotřebuje delší časový úsek. Snažím se mu věnovat hned na začátku - udělat si kostru, na kterou budu moci ve volných chvílích postupně nabalovat informace. V průběhu mi tento postup připadá nekonečný, protože se zdá, že práce probíhá pomalu. A pak je najednou konec a já si říkám, že to ani tak moc nebolelo.
Většina lidí kolem mě pracuje spíše pod tlakem. Svůj úkol odsouvají, až jim zbývá třeba jen týden času. Pak se najednou 'zblázní' a úkol splní za týden na úkor jiných povinností, které pak opět na poslední chvíli dohání. Ne vždycky za to může lenost, často je to prostě tím, že si toho berou moc.
Pak se občas stane, že mě do toho zatáhnou. Zjistí, že mi zapomněli zadat úkol. Ale to je v pořádku, pořád přeci zbývá týden! Co na tom, že za normálních okolností bych na tom dělala průběžně klidně i měsíc. A tak i když se snažíte žít v klidu a pohodě, kalamitě se v mnoha případech stejně nevyhnete...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama